Zatímco sdílení kreditních informací v úvěrových registrech se za posledních téměř dvacet let stalo naprosto neodmyslitelnou součástí schvalovacích procesů bankovních i nebankovních poskytovatelů úvěrů, u ostatních poskytovatelů služeb pro spotřebitele nebo podnikatele se sdílení platebních informací rozjíždí teprve v posledních letech.

Když si uvědomíme, že téměř polovina české populace nesplácí žádný úvěrový produkt, a že i pro klienty s úvěrem představuje průměrná splátka úvěrů zhruba čtvrtinu průměrného českého platu (cca 8 tisíc Kč splátky na 32 tisíc Kč průměrného platu), je zřejmé, že informace o platební stopě klientů z nových segmentů dávají smysl nejen samotným poskytovatelům těchto služeb, ale i tradičním členům úvěrových registrů. Platební morálka klientů bez úvěrů, ale i tři čtvrtiny podílu na peněžence klientů splácejících úvěry, představují významný potenciál pro tvorbu kreditní (nebo platební) historie pro každého klienta, i nesmírně zajímavou informaci pro poskytovatele služeb.

Základem každého úspěšného podnikání je správné posouzení rizikovosti konkrétních kroků a následné zvolení ideální obchodní strategie, která toto riziko reflektuje. Pro efektivní posouzení rizikovosti je potřeba mít k dispozici správná a komplexní data a především umět je rychle a efektivně vyhodnotit. Schopnost automaticky kombinovat interní data o klientech s komplexními externími zdroji bude hrát stále důležitější roli při dalším rozšiřování služeb a snižování rizika při úvěrování spotřebitelů i firem.

Jak již bylo zmíněno, finanční instituce využívají celou řadu nástrojů, které jim umožňují efektivní posouzení rizikovosti žadatelů o úvěrové produkty, ať již jde o využití vlastních dat z transakční historie klienta nebo o sdílená kreditní data například v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI). Trendem budoucích let, který je patrný i v ostatních vyspělých ekonomikách, a který zdaleka neplatí pouze pro finanční instituce, přitom bude zvyšující se komplexnost informací z interních i externích zdrojů a snaha o zapojování co nejširší informační základny pro rozhodování.

Budoucnost patří mezisektorovému sdílení informací

Právě komplexnost dat je klíčová, protože finančním institucím i poskytovatelům ostatních služeb, při kterých vzniká riziko nesplacení pohledávky, umožňuje zvýšit míru automatizace a personalizace při nabídce služeb. Klienti jsou stále náročnější a kladou větší důraz na jednoduchost, rychlost a pohodlí při vyřizování žádosti o jakoukoliv službu. Přitom ale nepouštějí ze zřetele výši nabízené úrokové sazby nebo obecně cenu služby. Aby byli poskytovatelé finančních i dalších služeb připraveni spotřebitelům nabídnout to, co si žádají, potřebují kromě technického řešení a interních dat také širší spektrum externích dat.

V budoucnu tak inovativní společnosti nebudou posuzovat pouze úvěrovou historii žadatele o úvěr, ale jeho celkový přístup k plnění svých finančních závazků. Žadatel o úvěr se dvěma historicky řádně splacenými úvěry bude možná vypadat jinak, pokud se ukáže, že v posledním roce pravidelně platí účty za telefon s měsíčním zpožděním a kvůli vysokým nedoplatkům za energie mu nedávno byla ukončena dodávka služeb. A naopak, pokud například klient s drobnými historickými prohřešky při splácení spotřebitelského úvěru, či opožděnými splátkami na kreditní kartě, prokáže svou bonitu historicky bezchybnou platební historií vysokého nájmu, telekomunikačních a datových služeb, jeho rizikový profil bude pravděpodobně mírnější a může docílit schválení žádosti o úvěr nebo lepších podmínek.

Tato „alternativní platební data“ umožní poskytovateli úvěru či jiné služby lépe vyhodnotit riziko a personalizovat svoji nabídku. Zatímco méně rizikový klient se s větší pravděpodobností rozhodne díky výhodné nabídce čerpat úvěr u daného poskytovatele, rizikovější klient s větší pravděpodobností skončí u instituce, která alternativní data nevyužívá a nedokáže je tak plně promítnout do své nabídky. Instituce využívající ke skóringu alternativní data si rovněž bude moci dovolit úvěrovat širší spektrum klientů při zachování dosavadní míry rizikovosti svého úvěrového portfolia. Tam, kde se nyní někteří žadatelé o úvěr ocitají v jakémsi šedém pásmu, kde není jasné, zda budou schopni splácet své závazky, mohou alternativní data výrazně pomoci.

Komplexní multisektorové registry rovněž pomáhají samotným spotřebitelům. Ti díky nim mohou snáze zjistit stav svých finančních závazků, a to nejen vůči bankám a dalším finančním institucím. Tím mohou předejít řadě situací, kdy se z menšího zapomenutého nedoplatku stane dluh se zátěží vysokého příslušenství, který ohrozí jejich schopnost splácení pravidelných plateb, včetně případného úvěru.

V některých zemích Evropy to již funguje

Šíře a typy informačních zdrojů využívaných registry se v jednotlivých evropských zemích aktuálně velmi liší. Zatímco v některých zemích využívají registry pouze data od bank či poskytovatelů hypotečních a spotřebitelských úvěrů, v řadě zemí již úspěšně fungují registry s komplexními zdroji informací z mnoha dalších sektorů trhu. Podle rozsáhlého průzkumu Asociace ACCIS, která sdružuje hlavní evropské úvěrové registry, byly z pohledu šíře využívaných mezisektorových platebních informací v roce 2017 nejdále Velká Británie a Německo, kde uživatelé registrů mohli využívat informace z 21 zdrojů. V Británii se uživatelé z registru o žadateli dozvědí dokonce údaje o jeho zaměstnavateli, jeho příjem a výši aktiv. Velmi úzký záběr měly naopak registry například ve Finsku či v Srbsku, kde využívaly pouze tři zdroje. Na Slovensku šlo o 4 typy zdrojů a v České republice o 9 typů zdrojů.

Není náhodou, že právě registry působící v Evropských státech s vyspělými ekonomikami zvolily jednoznačně cestu využívání co nejvyššího počtu relevantních informačních zdrojů pro prověřování obchodních partnerů. Také s ohledem na tyto zkušenosti postupně budujeme mezisektorový Registr platebních informací REPI jako doplněk k tradičním úvěrovým registrům BRKI a NRKI.

Oblíbeným zdrojem tzv. alternativních dat jsou v Evropě například inkasní agentury, které přispívají do registrů ve většině evropských registrů. Postupně také roste počet států, ve kterých registry obsahují data od poskytovatelů utilit, ať už jde o energie, vodu či teplo, nebo ve kterých se o vstupu těchto sektorů do registru diskutuje. Podobně rovněž poskytovatelé internetového připojení, telekomunikačních či televizních služeb úspěšně používají o svých zákaznících celou řadu užitečných informací a v řadě evropských států je sdílejí jako členové úvěrových registrů. Většinu těchto dat využívají kromě Německa a Velké Británie například také registry našich sousedů v Rakousku či Polsku.

Pro správné vyhodnocení rizika žadatele o úvěr anebo o službu s jakoukoliv formou odložené splatnosti je přitom vhodné i u těchto zdrojů pracovat kromě negativních dat i s daty pozitivními. Jaké jsou celkové nezbytné výdaje klienta? Jak se měnily v čase, zvýšily se významně v poslední době, nebo se naopak snížily? Platí žadatel o hypoteční úvěr pravidelně a včas nájemné, které je vyšší než předpokládaná výše měsíční splátky tohoto úvěru, nebo se jeho výdaje na bydlení výrazně zvýší? Všechna tato data mohou do určité míry ovlivňovat rozhodování o podmínkách, za kterých je potenciální věřitel připraven poskytnout klientovi svoji službu.

Nejde pouze o spotřebitele

Řada evropských registrů přitom sdílí v rámci své členské základny nejen data o spotřebitelích, ale také o podnikatelích či právnických osobách. Především u malých a středních firem je sdílení těchto dat pro poskytovatele úvěrů či jiných služeb zásadním přínosem. Vzhledem k počtu těchto společností a k úvěrovým rámcům, o které žádají, zde rovněž hraje nebo v budoucnu bude hrát důležitou roli automatizace procesu posuzování rizika. A stejně jako u spotřebitelů, i zde budou hrát důležitou roli alternativní data, například od poskytovatelů energií, telekomunikačních služeb, služeb provozního financování formou faktoringu či peer-to-peer úvěry. Proto se dá očekávat trend rozšiřování sdílení platebních informací z různých sektorů trhu i v oblasti malých a středních podniků.

REPI se vydává cestou sdílení komplexních zdrojů platebních informací

Provozování komplexního mezisektorového registru platební morálky spotřebitelů i firem v České republice dlouho naráželo na nedostatečnou legislativní úpravu činnosti úvěrových registrů i na technologickou náročnost. V posledních letech však došlo k odstranění řady těchto překážek, díky čemuž mohl před rokem vzniknout Registr platebních informací REPI.

Registr platebních informací REPI byl založen za účelem sdílení pozitivních i negativních informací mezi jednotlivými členy, společnostmi, které poskytují svým klientům služby založené na splátkách či jiné formě odložené splatnosti – půjčky, nákupy na splátky nebo na fakturu.

Členové registru jsou společnosti, které si chtějí prověřit platební historii klienta předtím, než mu poskytnou novou službu. V současnosti je členem REPI 20 společností. Mezi první členy patří společnosti sdružené v Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ), tedy převážně poskytovatelé online úvěrů, či řada významných poskytovatelů energií na českém trhu (převážně sdružené v Asociaci nezávislých dodavatelů energií ANDE). V budoucnu se bude REPI rozšiřovat kromě společností z těchto oborů také o společnosti  z dalších segmentů, jako jsou inkasní společnosti, firmy poskytující telekomunikační a datové služby, pronajímatelé nemovitostí, e-shopy nabízející platební metody odložené splatnosti či poskytovatelé platebních služeb.

Cílem registru je dosažení co největší komplexnosti dat pro jejich využití mezi členy registru i ze strany spotřebitelů.

Petr Kučera
výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.